Štědrý den

DOPORUČUJEME

 

 

Štědrý den

Jeden z nejvýznamnějších a nejočekávanějších svátků v roce

Štědrý den vždy nastává 24. prosince, kdy mají svátek Eva a Adam. Jedná se o jeden z nejočekávanějších dnů roku. Lidé si mezi sebou rozdávají dárky, zdobí se stromeček a rodina je pohromadě. Tento významný den můžete obohatit donáškou květin až do domu a překvapit tak nečekaným dárkem.

Květiny na Štědrý den

I na Štědrý den můžete potěšit své blízké, členy rodiny či kamarády, krásnou a milou květinou. Rozvoz květin a obdarování Vašich blízkých může být zajištěn i v tento významný den. Překvapte květinami na Vánoční svátky, rozvoz květin po Praze a po celé ČR. Doručování květin a dárků na Štědrý den je potřeba uskutečnit před Vánočními svátky.

Přejít do obchodu ...

Vánoční nabídka květin

Potěšte květinami a dárkem z online květinářství

 

Pošlete přáníčko

Přání na Štědrý den

• Krásné svátky vánoční, pěknou cestu půlnoční. Pod stromečkem dárků dosti, pozor však na rybí kosti. Na Silvestra pevný krok a pak šťastný Nový rok, Ti přeje...
• Vánoce! Oheň v krbu tiše praská, v našich srdcích klid a láska. Z oblohy se sype sníh, vločky tančí v závějích. Kouzelné Vánoce a šťastný Nový rok přeje...
• Krásné bílé Vánoce s vločkami štěstí, zabalené kouzlem lásky, přikryté peřinkou splněných snů a plamínky pohody v očích přeje...
• Tím nejkrásnějším dárkem k Vánocům není nic, co se zlatem třpytí, je to úsměv, láska, pohlazení. Krásné svátky a pohodový celý rok přeje...
• Příjemné prožití vánočních svátků, ať na Vás Ježíšek nezapomene, do nového roku 12 měsíců bez nemoci, 53 týdnů pohody, 365 dní lásky a 8760 hodin štěstí přeje...

Další přáníčka na Štědrý den

Historie

Tradice na Štědrý večer

Už ve starověku lidé v těchto dnech oslavovali návrat slunce, kdy se délka dne po zimním slunovratu (21.12.) opět začne prodlužovat. Křesťanská církev tyto oslavy označila za pohanské a ve 4. století je nahradila oslavou Narození Páně. Od těch dob se Vánoce považují za křesťanský svátek.

V dnešní době v křesťanském světě slaví Vánoce jak věřící tak i lidé nevyznávající žádné náboženství. Vánoce se tak staly spíše svátkem rodinným než náboženským.

Štědrý den patří k významným dnům v roce

Naši předkové mu připisovali zvláštní moc, a proto se v tento den udržovala řada zvyků a magických úkonů, které měly zajistit především bohatou úrodu, dobrou užitkovost domácích zvířat a také zdraví a štěstí rodiny. Štědrý den, resp. Štědrý večer je u nás znám již od čtrnáctého století a, jak název napovídá, je spojen s obdarováváním.

S východem první hvězdy se usedalo ke štědrovečerní večeři. Podle tradice se mělo na stole objevit „devatero jídel“ od všeho, co se v roce urodilo. Mnohým jídlům se přisuzoval magický význam. Na stole nesměly chybět chléb, vánočka, česnek a cibule.

Na začátku hostiny se podávala vánoční oplatka s medem. Polévka bývala hrachová nebo čočková. Jako hlavní jídlo se dělával kroupový nákyp s houbami, v Podkrkonoší známý jako „hubník“, ve středních a jižních Čechách jako „Černý kuba“. Dále si lidé pochutnávali na sušeném domácím ovoci – křížalách, sušených hruškách, švestkách a rozinkách: rozvařeným s kořením se říkalo „muzika“. Součástí večeře byla také čerstvá jablíčka a ořechy. Na závěr se podával čaj nebo punč s pečivem, tzn. s vánočkou, jinde se závinem a postupem času též s cukrovím. Je přirozené, že sváteční jídelníček měl řadu krajových a místních variant.

Části večeře odnesli po jídle hospodář a hospodyně ke stromům, drůbeži a dobytku. Svůj díl dostaly i oheň a voda, aby neškodily.

Další průběh večera byl vyhrazen různým zvykům, hrám, nadělování, zpívání koled a hlavně zábavě mladých, kteří obvykle společenskou formou hádali svou budoucnost (lití olova, házení střevíce, vybírání polínek, pouštění ořechových skořápek se svíčkou po vodě). Večer obvykle zakončila cesta na půlnoční mši.